the Croft Odyssey: 2010

Ahoj, jmenuji se Klára, ale na internetu vystupuji pod přezdívkou Kaki či Kireael. Blogování se věnuji už od roku 2008, kdy jsem si založila svůj první blog kakilaracroft.blog.cz věnovaný mé oblíbené videohře. No a vlastně od té doby se blogu nepravidelně věnuji až doteď. Mezitím jsem musela změnit blogovací platformu, ovšem valná většina obsahu a mé vlastní tvorby zůstala beze změny. A jelikož z článků se o mě nic moc nedozvíš, zde je alespoň něco málo o mě.

• HUDBA •

Nezpívám ani nehraju na hudební nástroj ale bez hudby bych nepřežila ani den. Sedět někde v tichu a něco nedělat to není pro mě, šíleně se tak nudím. Nejradši poslouchám skupinu Poets of the Fall, protože miluju frontmanův hlas, který je velice příjemný a velmi mne uklidňuje. Převážně poslouchám různé žánry metalu, například skupiny Amaranthe, Dynazty, Five Finger Death Punch, Within Temptation, Nightwish, Beast in Black, Kamelot, Skillet, Powerwolf, Metalite, Ad Infinitum, Exit Eden, Beyond the Black nebo i Baby Metal. Poslouchám hlavně to, co se mi líbí a můžu říct, že snesu všechny žánry muziky (ale stejně u mě vede ta tvrdší muzika). A kromě tvrdší muziky mám moc ráda Innu, občas si poslechnu i Grimes, Cascadu, Antonii nebo korejské BTS, Taeyeon a další umělce, playlist je docela rozsáhlý...

• OBLÍBENÍ HERCI •

Dlouhou dobu u mě vedl David Boreanaz alias Angel a Ian Somerhalder jako Damon v Upířích Deníkách. V současné době ale snad už žádného vyloženě oblíbeného herce ani herečku nemám. Ráda se podívám na filmy s Johnnym Deppem, Tomem Hiddlestonem, Henry Cavillem, Angelinou Jolie a to je asi tak vše, protože mě nikdo další nenapadá.

• OBLÍBENÉ SERIÁLY •

Mezi moje oblíbené patří Lucifer, Zaklínač, Lovci Stínů, Upíří deníky, Sběratelé Kostí, Paradise PD, Brickleberry, True Blood nebo Vampire Knight. Vždycky se najde nějaký, který mě svým způsobem zaujme, takže tento seznam asi nikdy nebude kompletní. Díky Netflixu toho dnes máme ke koukání tolik, že člověk ani neví jaký pořad si vybrat.

• OBLÍBENÉ FILMY •

Nemám ráda historické filmy plné násilí a horory. Zato miluju komedie, scifi a parodie na různé jiné filmy. Co si budeme povídat, Harry Potter je prostě nej. Nevím proč, ale z Twilight ságy mám nejradši Stmívání, ostatní díly mi přijdou takové... nudné. Radá se kouknu na scifi jako Ready Player One, Underworld, Blade, X-Men, Star Trek, Hellboy a Avatar. Jako další mám ráda Indiana Jones, Bláznivá Střela, Varieté, Scary Movie, Piráti z Karibiku, Shrek, Andělé a Démoni a filmy s hrdiny od Marvelu. A nesmím zapomenout na Batmana!

• OBLÍBENÉ HRY •

Už odmala jsem hrála nějaké hry, ať už byly logické, výukové nebo akční. V pozdějších letech se z hraní stala vášeň a dodnes je hraní videoher mým velkým koníčkem, kterému věnuji spoustu času. Ano, prakticky u toho sedím skoro pořád :D. Mezi mé nejvíce oblíbené tituly patří série Tomb Raider, Assassin's Creed, Zaklínač a Horizon (Zero Dawn a Forbidden West), ke kterým také sbírám herní předměty, figurky a podobně. Nejčastěji hraji na PlayStation 4 nebo PC, vlastním také ale Xbox One, Nintendo 3DS, Nintendo Switch, staré Nintendo 'NES' a zkušenost mám i se starým Xbox 360, PS 2, PS 3 a jinými staršími konzolemi. Mezi mé další oblíbence patří série The Legend of Zelda, Mafie, Torchlight, Diablo, Warcraft, The Longest Journey, The Sims, Black Mirror nebo hry jako Alan Wake, Control, Asterix a Obelix, The Last of Us a další exkluzivní tituly na PlayStation. Seznam je opravdu dlouhý a asi bych zde nedokázala vypsat úplně vše. Z těch úplně nejstarších co si pamatuji mám ráda Captain Claw a velmi často také hraji amatérské levely Tomb Raider, které tvoří fanoušci. Ve volných chvílích si hraju i na telefonu, ale to jsou spíš jednoduché logické hry na vyplnění volného času.

• OBLÍBENÉ KNIHY •

Mezi ně patří snad vše od spisovatele Dana Browna - Andělé a Démoni, Šifra mistra Leonarda, Inferno (které byly i zfilmované) a další. Autorova díla patří snad k nejpoutavějším knihám, které jsem četla a častokrát jsem se od knížky nedokázala odlepit hodně dlouhou dobu. Přečtené mám i celé série Harry Potter, Zaklínač, Světlo a Stíny od Leigh Bardugo nebo jednotlivé knihy z kolekce strašidelných domů od Darcy Coates. Baví mě i detektivní příběhy od spisovatele Donato Carrisi, mám i nějaké tituly od krále hororů Stephena Kina (a to horory nesnáším!) a četla jsem mnoho knih ze světa Assassin's Creed. Mimo knížky čtu moc ráda i komiksy, ale začala jsem sbírat jen ty, které jsou z univerza mých nejoblíbenějších videoher.

• CO MĚ BAVÍ, CO SE MI LÍBÍ •

Kromě hraní videoher a čtení ráda kreslím portréty obyčejnými tužkami a dělám grafiku na počítači. Mám také ráda Tomb Raider, to je jasné a několikrát už řečené :D. Jsem úplný tombmainak a díky Tomb Raider jsem se o trochu víc začala zajímat o historii. Vlasně i díky Assassin's Creed. Egypt mám v oblibě snad už odmala a splnila jsem si svůj sen když jsme tak s rodiči byli na dovolené. Teplo v pyramidě bylo sice nesnesitelné ale za ten zážitek to stálo. Mám nespočet knížek a filmů na téma Egypt. Líbí se mi taky cosplay. Sama žádný udělaný nemám, ale obdivuju kostýmy ostatních holek (a občas i kluků). Též mě baví cizí jazyky. Hrozně ráda mám angličtinu, momentálně se učím španělsky a moc ráda bych v budoucnu uměla i nějaký asijský jazyk, například japonštinu nebo korejštinu. V posledních letech se taky ze mě stal závislák na tetování, kdy už mám hotový skoro celý levý rukáv a chystám se na další.

• CO SE MI NELÍBÍ, CO MĚ NEBAVÍ •

Lidskou hloupost, namyšlené povrchní lidi, co mají IQ tykve a jediné co umí je pomlouvat a povyšovat se nad ostatní. Naprosto nesnáším TeNhLe StYl PíSmA, kTeRý NěKtŘí upe mrtě moc lovinQujou *muck* a zdrobněliny. Opovažte se to sem někdo napsat, za tím dotyčným jinak přijedu a osobně ho nakopu do pozadí. Nemám ráda lidi kteří se vůbec neumí chovat. Hlavně nevychovaný důchodce. Člověk v jejich letech by už měl snad mít rozum, no ne? A štve mě ještě jedna věc, bohužel se s ní setkávám každý den a docela často - že je podle některých design na blog nebo web nazýván "layout". Ne, lidičky, opravdu není. Layout znamená rozložení, ne design. Neumíte si najet na nějaký překladač a přeložit si to slovo před tím, než ho použijete, abyste věděli jeho význam? Mě - jakožto grafikovi - to rve oči a uši když to někde vidím nebo slyším!

No comments

Konečně! xD Slovenská stránka sector.sk v pátek zveřejnila první recenzi na dlouho očekávaný díl! A jak na tom teda GoL je? Mrkněte ....

○ výborne skombinovaná akcia a adventúra
○ RPG atribúty
○ co-op
○ technické spracovanie
○ zbrane, totemy, challenges
○ skvelý pomer cena/výdrž

Práve v momente, keď sme si už mysleli, že Lara zo svojich koltov vystrieľala všetky náboje, zrodil sa v hlavách vývojárov z Crystal Dynamics geniálny nápad. Použime Laru Croft - hniezdu, legendu, ikonu, alebo akokoľvek túto sympatickú, nadmierne obdarenú, večne mladú archeologičku už teraz môžeme označiť, ale miesto klasického akčného dobrodružstva ju použime v kulisách... iného akčného dobrodružstva. Iného? V čom spočíva tá inakosť? V prvom rade v pohľade a v druhom, treťom, štvrtom a všetkých ostatných radoch v hrateľnosti. Guardian of Light tak zároveň je, aj nie je klasickou Tombraiderovkou, ktorou si vďaka digitálnym distribučným kanálom (Steam, XBL, PSN) môžete svoj stagnujúci platonický virtuálno-milenecký vzťah s hnedovlasou copaňou okoreniť.

Lara sa opäť raz zamotala do problémov, ktoré jej prerastajú cez hlavu. Už pred 2000 rokmi zúrila v južnej Amerike vojna medzi Totecom, strážcom svetla a Xolotlom, vyvrheľom temnoty. Vďaka chamtivým archeológom sa Xolotl dostáva k moci a je na Lare, aby dve tisícročia nahromadenej zloby poslala do večných lovísk. Permanentne.

Totec je priam ideálnou nahrávkou na kooperačný smeč. Spolupráca dvoch či viacerých hráčov je dnešným dňom takmer štandardom a ani Tomb Raider sa tomuto trendu nemohol brániť večne. Spojenie dvoch odlišných postáv, rýchlej, šikovnej sexice a silného bojovníka nie je vôbec náhodné, navzájom sa výborne dopĺňajú a pri troche snaženia dokážu vytvoriť efektnú dvojicu. Pred tým, než co-op rozoberieme podrobnejšie, sa však najprv povenujeme singleplayerovej kampani.

Prvý pohľad do nového Larinho sveta je menším šokom. Preč je klasické 3D zobrazenie, zmizla kamera zavesená za pôvabným pozadím slečny. Ak by sme pohľad mali opísať po technickej stránky, použili by sme asi pojem "izometrický", ak by sme ho naopak chceli prirovnať k inej hre, použiť by sa dali tituly ako Diablo alebo staručká séria Crusader. Hlavnú hrdinku vidíte z vtáčej perspektívy, ovládate ju fakticky len v dvoch smeroch, pričom pohyb je vykonávaný jednou analógovou páčkou a mierenie druhou.

Zmena umiestnenia kamery priniesla nový pohľad na boje. Pavúky, aligátory, kostlivci a rôzne formy Xolotlových prisluhovačov na vás budú väčšinou zo všetkých strán a hrdinka sa bude musieť doslova obracať, aby sa ich zbavila. Boje sú zábavné aj vďaka nadštandardnej ponuke zbraní, kde sa postupom času od klasických dvojpištoliek dostanete až k rotačným guľometom, plameňometom, granátometom či raketometom. Zabíjanie monštier a zbieranie pokladov je odmeňované zvyšujúcim sa skóre a tiež narastajúcim "power metrom". Skóre je dôležité pri konečnom súčte snaženia za daný level, power meter po naplnení sprístupňuje niektorú z vybraných superschopností.

Larine schopnosti vo všeobecnosti hrajú v Guardian of Light veľkú rolu. Nielenže si pomocou špeciálnych predmetov dokáže zvoliť svoj superútok, navyše si vďaka dvom rozširujúcim slotom môžete slečnu priamo "nakonfigurovať" podľa vlastného štýlu hrania. Chcete, aby sa Lara zamerala viac na streľbu? Alebo na používania granátov? Alebo naopak na obranu či rýchlosť? Jednotlivé čarovné totemy sú poschovávané v separátnych miestnostiach, ktoré síce v levoloch svoje miesto majú, no kvôli postupu v misii za zastavením Xolotla do nich vôbec vkročiť nemusíte. Jedná sa o akési challenges, teda minilevely založené na logických hádankách. Sladkou odmenou za potrápenie mozgových závitov je práve získanie ďalšieho "upgradovacieho" totemu.

Logické hádanky a puzzle boli vždy silnou stránkou akéhokoľvek Tomb Raider titulu. Ani najnovšie dobrodružstvo sa nezaobíde bez občasného zloženia prstu zo spúšte automatickej pušky a naštartovania sivej kôry mozgovej. Budete posúvať kamenné gule na podstavce, budete sa vyhýbať letiacim šípom, preskakovať horiace podlahy, vyhýbať sa padajúcim balvanom, ale tiež odstreľovať prepínače na diaľku výbušninami, prechádzať okolo jedovatých kvetov a vykonávať iné krkolomné kúsky. Keď si k tomu pripočítate Larin vystreľovací hák, tlakové prepínače, časové spínače, otočné plameňomety a ďalšie dobrôtky, dostanete celkom dobrú predstavu o bohatosti adventúrnych prvkov.

O boji sa rovnako ako o puzzle vložkách dá povedať jedno - sú príjemne obtiažne a občas sa pri jedných či druhých v tom najlepšom slova zmysle zapotíte (v medziach dnešných hier). Jednotlivé misie vás navyše motivujú systémom akýchsi subquestov (dohraj level za X minút, pozbieraj všetky červené lebky, znič všetky urny, prejdi cez rieku bez dotyku s vodou, atď.) k viacnásobnému dohratiu. Napriek tomu, že číslo X v predchádzajúcej vete sa väčšinou pohybuje v rozmedzí 5 - 10 minút, reálne trvá jeden level pri prvom prejdení cca 4-krát dlhšie, čo pri celkovom počte úrovní (14) a výbornej motivácii k znovuhraniu robí z "arkádovky" za "pár korún" konkurenta aj tým najväčším AAA titulom.

A to sme ešte ani nezabrdli do najväčšieho Larinho tromfu a klenotu. Tým je, ako v prípade každej ženy, jej... muž. Co-op režim stavia vedľa seba Laru s jej rozsiahlym arzenálom a Toteca vyzbrojeného magickou kopiou (v prípade singláču má kopiu k dispozícii Lara) a štítom. Aktivácia co-opu má zá následok dokonca mierne zmeny v dizajne levelov, aby možnosti spolupráce dvoch hráčov ešte viac vynikli. Tam, kde predtým dáma vyskočila sama, sa teraz musí odraziť z pánovho štítu. Inde, kde sa v obyčajnej kampani dostala cez priepasť ľahko sama, musí teraz pre partnera vytvoriť povrazový mostík. Jedinou, o to závažnejšou chybou kooperačného módu je, že v dobe písania tejto recenzie bol dostupný iba v onffline režime, t.j. s kamarátom cez internet sa Guardian of Light vychutnať nedal. Patch napravujúci túto hroznú krivdu je naplánovaný na september, no to nič nemení na fakte, že mohol (mal) byť zakomponovaný od začiatku.

Skonštatovali sme, že akčná i adventúrna časť hry spĺňa tie najprísnejšie kritériá aj na klasickú krabicovku, takže jediné, čo by mohlo výborne vyzerajúcu jachtu s názvom Strážca svetla potopiť, je technické spracovanie. Našťastie sa tak nestalo a aj v tomto smere si nová Lara Croft poradila viac ako dobre. Izometrický pohľad na rozpadnuté chrámy, džungľu, lávové polia či pradávne hrobky titulu veľmi pristane, grafika je príjemná a dostatočne detailná. Oku ulahodia bohaté efekty, uchu zas výborne ozvučenie i akčná hudba.

Za dané peniaze je Lara Croft and the Guardian of Light takmer ultimátnou kúpou. Ponúka hodiny skvelej zábavy, ktorú si navyše budete chcieť kvôli bonusom a predmetom zopakovať. Aby toho nebolo málo, hra ponúka vyhľadávaný koop režim a ak by bol v online podobe prístupný hneď pri začatí distribúcie, viem si predstaviť, že by Lara z tohto dobrodružstva odchádzal s absolútnym hodnotením.

Lara Croft and the Guardian of Light je zatiaľ k dispozícii iba pre Xbox360, PS3 a PC verzie debutujú 28. septembra, kedy bude uvoľnený aj patch pre online co-op.

(zdroj: sector.sk)

No comments

INFORMACE:

Datum vydání: 2006 (v ČR 7.5. 2006)

Žánr: Akční

Konzole: PC, PS2, PSP, XBox

Výrobce: Crystal Dynamics

Distributor: Eidos Interactive

Multiplayer: ne

RECENZE:

Ať si říká kdo chce co chce, série Tomb Raider v žádném případě nedefinovala žánr third-person Akce. To, že jej proslavila, je neoddiskutovatelný fakt, ale pamětníci moc dobře vědí, že prsatou herní verzi Indiana Jonese předběhla ve své době geniální, revoluční a často přehlížená pecka Fade to Black. Díky svému zpracování, rozmanitým herním lokacím, plošinovkovým prvkům i kombinaci akce a zapeklitých hlavolamů se ovšem série Tomb Raider stala opravdovou legendou. A tak jsme se neustále dočkávali dalších a dalších pokračování, až jsme se dočkali herní verze přísloví "Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne". Poslední díl s podtitulem Angel of Darkness se stal definitivním debaklem a se slečnou Croft to šlo strmě z kopce. Chyb posledního dílu si však byl vědom i vydavatel Eidos, a tak nahradil dlouholeté tvůrce série Core Design neméně zkušeným týmem Crytal Dynamics.

Z grafického hlediska jde tedy o více, než jen o konverzi na výkonnější systém. Navíc v sobě Legend skrývá opravdu nevídaný počet grafických detailů.

A jak to sličné dobrodružce pomohlo? Tak první čeho si na Lara Croft Tomb Raider: Legend (dále jen Legend) všimnete, je diametrálně odlišný design úrovní. Levely jsou (především oproti původní pentalogii) daleko lineárnější, vždy s jasně vyznačenou cestou. Nikdy se vám tedy nestane, že byste zabloudili. A nezáleží přitom, jestli se právě pohybujete v zasněženém prostředí hornatého Kazachstánu, či po střechách

japonské metropole Tokia, vždy přesně víte kudy a kam se vydat. Veteráni TR série sice budou dosti pravděpodobně tímto faktem do jisté míry znechuceni, ale díky nápaditému ztvárnění jednotlivých levelů snad i větší než velkou porci linearity tvůrcům prominou. Oproti předchozím dílům je však prostředí daleko více interaktivní.

Často se vám například stane, že na první pohled bezpečně vypadající římsa se již při letmém dotyku s horními končetinami sličné archeoložky zřítí do nebezpečných hlubin. Takovýchto nemilých překvapení vás při hraní Legend čeká daleko více. Při soubojích s nepřáteli budete například schopni využít i jednorázovou interakci s nejbližším okolím ve svůj prospěch a k rychlé eliminaci dotírajících nepřátel. Pohybuje se například duo nebezpečně vypadajících členů mafie pod masivní LCD obrazovkou? V tom případě není nic jednoduššího, než několika výstřely sestřelit obrazovku přímo na hlavy obou protivníků.

Legend se nese v daleko akčnějším duchu, než všechny předešlé díly. Bohužel však akční část hry nepůsobí s adventurním zbytkem příliš kompaktně. Obvyklý kontakt s bandou nepřátel vypadá takto: po přešplhání hornatého úpatí, přeskákání obrovské propasti pomocí nepříliš stabilně vypadajících lián, se dostanete na palouček plný po zuby ozbrojených gangsterů. Celá lokace je neprodyšně uzavřená a jediný klíč k následovanému postupu je přímá likvidace všech přítomných nepřátel. Chápete? Po celou hru jsem nenarazil na jediného osamoceného žoldáka, vždy potkáte početné skupiny nepřátel a v devadesáti procentech jste přímo nuceni k jejich přímé likvidaci. Žádná jiná možnost obvykle neexistuje. Tvůrci do hry implementovali i dnes tolik populární bullet-time. Jeho význam je však prakticky nulový i díky tomu, že se dá zpomalení času použít jen při určitých kombech, ne příliš často používaných. Účinnost také není bůhvíjak závratná, jen nepřátelé, vybavení neprůstřelnými štíty, se vám díky zpomalenému přeskakování budou likvidovat o něco málo pohodlněji.

Schopnosti Lary Croft se oproti minulému zjevení dočkaly menší revize. Zachycování se říms, přeskakování různorodých překážek i další schopnosti, známé z předešlých dílů série TR, jsou v Legend zpět. Nově je Lara vybavena jakýmsi kotvícím jojem, díky kterému je schopná přitahovat jinak nedostupné či vzdálené objekty, nebo sama sebe zhoupnout přes propast čii jinou nepřekročitelnou překážku. Šikovné.

Vášeň miss Croft pro motorová vozidla, zastupuje v Legend zábavná jízda na motorce značky Ducati (také máte ve hrách rádi skrytou reklamu?). Tato závodní minihra vás sice zabaví na delší dobu, než byste sami čekali, ale jistá zklamání z jejího zpracování popřít nemůžu. Ať se proháníte po vyschlé poušti či zasněžených tundrách, tak se v žádném případě nejedná o regulérní tratě. Pouze o nepříliš rozlehlé koridory, které vás neustále nutí hnát se dál a dál.

Příběh se nese spíše v duchu filmových zpracování příběhů Lary Croft, než jako nástupce kultovní herní série. Hrabství atraktivní archeoložky bylo též upraveno podle filmové verze Simona Westa, včetně jeho osazenstva. Nakolik stravitelné to bude pro zaryté fanoušky letité herní série, nedokáži odhadnout. Video-sekvence jsou však naštěstí většinou zábavné a posouvají příběh mílovými kroky kupředu. Dokonce obsahují interaktivní vložku v podobě nutnosti namačkání posloupné tlačítkové kombinace ve stylu Resident Evil 4.

Co se týče herního prostředí, neodpustím si poznámku na nepoměr interiérů a exteriérů. Zatímco otevřený prostor je v Legend spíše vzácností, uzavřených lokací si užijete až až. K Legend by se hodilo napsat i jednoduchou rovnici : každá druhá místnost = nová hádanka. Naštěstí nejsou hlavolamy natolik obtížné jako v předešlých dílech a obvykle je to nejlehčí řešení také tím správným. Výjimky by se sice našly, ale rozhodně ne v hojnějším počtu. K rychlému vyřešení všech hádanek dosti (a možná i příliš) napomáhá sekundární funkce dalekohledu, díky které hned zjistíte, zda je ten či onen herní předmět možné využít k postupu nebo se jedná o nějaký mechanismus a podobně. Herní stránka, byť obsahuje výše jmenované chyby a nesrovnalosti, je ale hnacím motorem celého Legend. Hratelnost je téměř pořád na špičkové úrovni, čemuž napomáhá i absence jakéhokoli většího počtu hluchých míst.

Zbývá tedy technická stránka. V souvislosti s verzí pro Xbox 360 vás nejvíce bude jistě zajímat vizuální podoba Legend. V tomto ohledu jsem rozhodně zklamán nebyl. Oproti verzi pro původní Xbox a PS2 obsahuje X360 verze daleko více detailů, plynulejší animaci a lepší viditelnost. Při bližším prozkoumání textur jsem opravdu vysloveně zíral, kolik detailů taková obyčejná zeď může skrývat. Z grafického hlediska jde tedy o více, než jen o konverzi na výkonnější systém. Navíc v sobě Legend skrývá opravdu nevídaný počet grafických detailů. Například stoupající dým z nažhavených zbraní vypadá opravdu efektně. Pokud budete prolézat s populární archeoložkou zaprášené katakomby, tak si při bližším prozkoumání její tváře všimnete i viditelných šmouh. Naopak, vrhnete-li slečnu Croft do libovolné vodní plochy, budete za svoji "snahu" odměněni pohledem na stékající kapky do výstřihu půvabné dobrodružky. Postava Lary Croft je v tomto ohledu natolik detailní, že vidíte dokonce i jednotlivé póry na pokožce - velmi působivé. Připočtěte k tomu ještě větší počet odlesků, vodu vytvořenou pomocí pixel shadingu 3.0 a dostanete jasnou odpověď na otázku, jak se nám Legend líbí.

Co se technické stránky týče, tak největší problém, týkající se tohoto tématu, se v souvislosti se sérií Tomb Raider vždy skloňoval jako pojem bugy. Byť to tak na první pohled nevypadá, tak tohoto problému není ušetřen ani Legend. Špatná detekce kolizí a následné zasekávání o textury je problém, na který jsme si v sérii Tomb Raider v podstatě i přes jeho nepříjemnost zvykli. To, že se v Legend objevuje v hojnější míře, než bych v podání Crystal Dynamics čekal, je nakonec taky ještě fakt, který se ve finále dá překousnout. To, že Legend obsahuje bugy, které znemožňují dohrání hry z vámi uložené pozice, je však pro mě naprosto fatální a nepřípustné. V pátém a šestém levelu se tyto bugy vyskytují v hojnější míře než je zdrávo a restartování úrovně je přitom tím nejméně radikálním prostředkem k dočasnému vyřešení problému. Osobně se mi při souboji s vodním bossem v levelu King Arthur's Tomb stalo, že znehybněly klece, které slouží k likvidaci obřího protivníka a postup hrou tak nebyl možný. Restart levelu navíc nepomohl a já jsem pak musel hrát celou, opakuji CELOU hru znovu od začátku. Poté se sice tento problém neopakoval, ale zajisté nemusím zdlouhavě popisovat, jaké reakce ve mě tento bug vyvolal. V tomto směru jsou PC hráči díky přítomnosti opravných patchů oproti konzolistům neuvěřitelně zvýhodněni. Osobně doufám, že se pomocí služby Xbox Live bude v budoucnu moci na Legend též opravný patch stáhnout. V současné době tomu tak však není. Z počátku jsem se rozhodoval, zda ohodnotím Legend 80 či dokonce 85%. Po kontaktu se zmiňovaným bugem však moje sympatie ke hře oprávněně ochladly a výsledné hodnocení je vzhledem ke zohlednění přítomnosti bugů naprosto nejvyšší možné. Legend je o mnoho povedenější než jeho přímý předchůdce a nebýt naprosto fatálních chyb (které zásadním způsobem ztěžují dohrání hry), jednalo by se o jeden z největších comebacků herní scény.

Další názor - Ondřej Zach
Tomb Raider: Angel of Darkness znamenal odklon od zažitého schématu a přinesl mnoho prvků z adventure her. Hra budovala atmosféru zejména na filmovém pojetí příběhu s četnými in-game záběry, to vše na úkor herní volnosti. Zhruba v polovině hry nastal zlom, kdy rafinovanost hádanek dokázala příjemně překvapit. Koncept zkrátka nebyl špatný, nicméně na neúspěchu a výsledném zklamání hráčů se nakonec podepsalo nepovedené ovládání, nedořešená interakce s předměty a nedostatečné testování. Tím se (a možná že bohužel) zavřeli dveře k jakémukoliv experimentování a tak se nový díl vrátil do starých kolejí. Máme tu před sebou hru s četným skákáním, ručkováním, ale i střílením a samozřejmě hádankami. Délka hry sice nemusí potěšit, hru více hráčů asi nikdo neočekával, každopádně pokud jde o zábavu, u hraní jsem se rozhodně nenudil. Z mého pohledu je Legend vydařeným titulem.

(zdroj: bonusweb.idnes.cz)

No comments

• Název: Tomb Raider IV: The Last Revelation

• Vývojář: Core Design

• Vydavatel: Eidos Interactive

• Datum vydání: 22. listopadu 1999

• Platformy: Windows, Mac, PlayStation, PSP, Sega Dreamcast

• Žánr: Akční adventura

Ve čtvrtém pokračování se s již ostřílenou hrdinkou Larou Croft vrátíme k jejím kořenům a začátkům její archeologické profese. Příběh začíná v roce 1984, kde poprvé spatříme mladou Laru s jejím mentorem Wernerem Von Croyem, kde spolu v kambodžském chrámu Angkor Wat pátrají po artefaktu zvaném Iris. Něco se ovšem zvrtne a Lara je nucena z chrámu utéct bez Von Croye, aby si zachránila holý život.

V současnosti (tedy v roce 1999) se již dospělá Lara ocitá v Egyptě a pátrá po hrobce boha Seta, který by zde měl být pohřben. Místo toho ovšem najde amulet boha Hora. Po úniku z hrobky a bližším prozkoumání amuletu je odhaleno, že Lařiny činy způsobily osvobození boha chaosu a příběh začíná nabírat na otáčkách.

Tomb Raider IV představil zcela nové grafické zpracování, ať už se jedná o prostředí, modely předmětů, přátel, nepřátel, ale i samotné hlavní hrdinky. Hra nabízí větší spektrum i velikost lokací - vnitřní a venkovní prostory hrobek, městské ulice, pouštní kaňony nebo rozpadající se ruiny, ovšem veškerý příběh se nyní odehrává pouze v Egyptě. Příběh není již tak striktně lineární a často se tedy stává, že se Lara musí vrátit do některých lokací, kde již byla. Gameplay prvky známé z předchozích dílů obohatila možnost kombinovat věci v inventáři, přibyl zde i kompas, houpání a šplh na laně, ručkování kolem rohů a v neposlední řade také možnost automatického nebo manuálního zaměřování nepřátel. Další změnou je také nové uživatelské rozhraní a hlavní menu.

Ke hře později vyšel i exkluzivní bonusový level v rámci její propagace, kdy se vydavatel Eidos spojil s britským deníkem The Times. V něm máme možnost prozkoumat nově objevenou oblast v hrobce krále Tutanchamona. Ke hraní není zapotřebí původní hra a level je dostupný volně ke stažení. Jiné bonusy nebo rozšíření / DLC ke hře vydány nebyly.

Pro zajímavost - Tomb Raider IV měl být posledním dílem série. Vývojáři se snažili Laru Croft 'zabít' (což naznačuje i poslední cutscéna ve hře), ale Eidos trval na tom, že bude série pokračovat. Produkční tým se tedy rozdělil na dva, z nichž jeden pracoval na přímém pokračování s podtitulem Chronicles a druhý na Angel of Darkness, který se později stal prvním rebootem této značky.

No comments

• Název: Tomb Raider starring Lara Croft

• Vývojář: Core Design

• Vydavatel: Eidos Interactive

• Datum vydání: 25. října 1996

• Platformy: PC, Mac, Playstation, PSP, iPhone, iPad, Sega Saturn, N-Gage, Pocket PC

• Žánr: akční adventura

Tomb Raider 1 již dnes patří mezi světové herní klasiky. Hra, která je dodnes fanoušky milovaná, se stala jednou z průkopníků herního průmyslu díky průlomovému hernímu systému, 3D grafickým zpracováním a nezapomenutelnou hrdinkou v hlavní roli. Po světě se prodalo více jak 8 milionů kopií a často se řadí do seznamu nejlepších videoher, které kdy byly vydány.

Hlavní hrdinkou celé série se stala fiktivní britská archeoložka a aristokratka Lara Croft. Tu si najala bohatá podnikatelka Jacqueline Natla, aby pro ni našla záhadný artefakt, který je prý pohřbený někde v peruánské hrobce. A tak se společně s Larou vydáváme do Peru, kde později opravdu nalezne onen záhadný artefakt v hrobce Qualopeca, jednoho ze tří vládců Atlantidy. Ovšem je přepadena Natliným kumpánem, který jí odhalí pravou podstatu artefaktu. Jedná se o jednu ze tří částí tzv. potomka Atlantidy (v originále Scion), který má moc větší jak samotný bůh. Její dobrodružství jí dále zavede do Řecka, Egypta a dokonce i na samotnou Atlantidu, kde se dozví šokující pravdu.

Hra obsahuje 15 rozsáhlých levelů, ve kterých hráč řeší rozmanité enviromentální hádanky, vypořádává se s různými nepřáteli a může pátrat po drobných skrytých pokladech. Jako bonus lze navštívit i Croft Manor, ve kterém Lara žije společně se starým rodinným komorníkem Winstonem.

• Název: Tomb Raider: Unfinished Business či Tomb Raider: GOLD

• Datum vydání: prosinec 1998

• Platformy: pouze PC a Mac, později i iOS a Android

Krátce po vydání druhého pokračování série byl originální díl Tomb Raider znovu vydán pouze na Windows a poprvé také na Macintosh ve speciální 'GOLD' edici. Ta obsahovala nejen původní hru, ale také dvě nové bonusové mini adventury. Ty byly přímou součástí dané edice, ale hráči si je také mohou stáhnout, pokud vlastní Tomb Raider na CD. Toto rozšíření je dostupné i hráčům, kteří si hru zakoupili na nových zařízeních, respektive na platformách iOS a Android.

Tomb Raider: Unfinished Business se skládá celkem ze 4 levelů, které jsou náročnější než původní hra. Lara se vrací do Egypta, aby zde vypátrala neobjevenou hrobku, ve které se nachází poklad bohyně Bastet. Ve druhé části se dostane na Atlantidu, a ačkoliv na konci příběhu explodovala, stále je zde několik přeživších mutantů a Natliných potomků, které je potřeba sprovodit ze světa dříve než se opět pokusí ovládnout svět.

No comments

• Název: Tomb Raider: The Angel of Darkness
• Vývojář: Core Design
• Vydavatel: Eidos Interactive
• Datum vydání: 20. června 2003
• Platformy: PC, Mac, Playstation 2
• Žánr: akční adventura

Po událostech z Egypta se Lara Croft změnila. Potemněla. Po zoufalém telefonátu od jejího bývalého mentora Wernera Von Croye se vydává do Paříže. Von Croy se s ní podělí o informaci, že si ho najal podivný muž jménem Eckhardt, aby pro něj našel sérii obrazů pojmenovanou Obscura Paintings. Město i sám Von Croy je ovšem sžírán strachem ze sériového vraha, kterého média jednoduše nazvali Mostrum. Zlo na sebe nenechá dlouho čekat a při hádce jsou oba napadeni nějakou neviditelnou sílou. Poté, co se Lara probudí z bezvědomí zjišťuje, že je Von Croy je mrtvý a ona si nepamatuje, co se stalo. Stane se tedy hlavní podezřelou z jeho vraždy a nezbývá jí nic jiného, než utéct a zároveň najít jeho vraha.

Ačkoliv se jedná o pokračování série po The Last Revelation a Chronicles, lze tento díl nazvat i prvním rebootem či restartem celé série. Hra je postavena na zcela novém enginu než předchozí díly, celkově byl vylepšen vzhled prostředí, které už je více realistické a ne tolik kostkaté, a sama hlavní hrdinka je více detailněji zpracovaná. Bylo představeno i nové ovládání, které již podporuje funkce myši a herního gamepadu, těžko ale říct, jestli je lepší, jelikož v mnoha (opravdu mnoha) situacích je velmi krkolomé a dost často se stává, že kamera ujede tam, kam nechcete. Další novinkou je také vylepšování Lařiny síly, na některé úkony totiž musí mít dostatek výdrže, jinak jí vynechají svaly a ona se jednoduše pustí a spadne. Nově je zde možnost výběru odpovědí v dialozích, ale zase takový zásadní rozdíl v příběhové linii naše odpovědi neudělají. Je to ale malá příjemná změna. Poslední novinkou je druhá hratelná postava - celý příběh není už vyprávěn jen z Lařina pohledu. Kurtis Trent pomůže Laře v několika sekvencích, bohužel v jeho částech je ale nejvíce poznat, jak krkolomé ovládání vlastně je.

Hra byla první částí plánované nové trilogie, která se ale nikdy neuskutečnila. Plánované vydání Angel of Darkness bylo stanoveno na listopad 2002, hra byla ale poté odložena až na jaro 2003, jelikož se potýkala s technickými problémy. Vývojáři později prohlásili, že na ně společnost Eidos tlačila ohledně dřívějšího vydání, i přesto že hra nebyla zcela připravená. Vzhledem ke špatnému technickému stavu hry a ne tak dobrému přijetí byla nakonec trilogie zrušena.

V dnešní době ale už patří mezi Tomb Raider klasiky, a nebojím se říct, že jde o fanoušky oblíbený díl. Fanoušci ke hře také vytvořili i několik modifikací a oprav, díky kterým je díl takový, jaký měl z počátku být. Vznikla také fanouškovská HD remasterovaná demoverze, která je ke stažení na této stránce.

V roce 2022 byl publikován krátký animovaný film nazvaný Tomb Raider: The Myth of El Hawa, který dokresluje a vysvětluje příběh mezi díly The Last Revelation a Angel of Darkness. Na projektu pracoval přední fanoušek Ash (Tomb of Ash) ve spolupráci s dalšími talentovanými lidmi (více se dočtete zde) a o narativu se postarala Jonell Elliott, původní dabérka Lary ze 4., 5. a 6. dílu.

No comments

Ovládání XNA Lara není nijak složité, zvládne to určitě úplně každý ale chce to trpělivost.

Pustíme si XNA a můžeme začít. Po spuštění se vám zobrazí dvě okna. Jedno kde bude kostkovaná podlaha (jako např. v Croft Manoru) a šedé pozadí a jedno okno na ovládání (Control window). V něm uvidíte osy X, Y, Z a Height (tím nastavujete výšku postavy nebo zbraní či jiných věcí jako např. výšku různých místností)

Jak zde vložit postavu nebo jiný předmět

V Control window klikneme na File a potom na Add Model. Všimněte si, že když najedete na postavu tak se na ní zobrazí bílé tečky. To jsou body se kterými se dá hýbat resp. které ovládají postavu.

Existují dva způsoby ovládání. Já se je tu teď pokusím popsat.

1. Postavu budete ovládat s pomocí Control Window. Nalevo jsou popsány části těla, napravo jsou osy. Můžete klikat na jednotlivé části i na postavě nemusí to být jen v tom okně :D. Height znamená, že se vám postava posune nahoru nebo dolů neslouží to ke zvětšení postavy. Tlačítko dole - Reset this bone - slouží k tomu, když se něco nepovede. No prostě resetovací tlačítko. Nemusíte se bát, že vám to dá do původní polohy celou postavu( k tomu slouží jiné tlačítko), jen tu určitou část těla.

Každopádně u tohoto prvního způsobu postavu ovládáte s pomocí Control Window.

2. Postavu budete ovládat pomocí teček (co má na sobě), klávesnice a myši (pochopitelně :D) bez pomoci Control Window. Tzn. že si hezky hodíte okýnko na lištu a budete mít zobrazené jen okno s postavou v tom "zašedivělém" prostředí :D. Osy X, Y, Z mají význam takovýto → X- otáčení (např. ramene), Y- dopředu a dozadu, Z- nahoru a dolů. Je možné, že u jiných částí těla jsou tyto osy převrácené tak se nelekněte. Osy X, Y, Z se na klávesnici neovládají stejnými tlačítky, pro ně jsou určena tlačítka Q(=X), W(=Y), E(=Z). Ale pozor! Musíte k tomu držet levé tlačítko myši! Celou pozici restartujete tlačítkem 0 (na num. klávesnici).

Doufám, že jste to z toho návodu alespoň trošku pochopili. Kdybyste měli jakýkoliv dotaz, připomínku nebo něco jiného, tak nezapomeňte napsat. Samozřejmě tohle není celý návod, rozdělila jsem ho na dvě části (zatím na té druhé pracuji). V té druhé se více seznámíme s Control Window.

Užitečné odkazy:

→http://xnalaraart.com

(naleznete tam i nějaké moje tvorby)

→http://www.tombraiderforums.com

(tady naleznete obleky do XNA, různé jiné předměty, pózy a mnoho dalších vychytávek do prográmku)

No comments

• Novinky •

• Informace o stránce •

• Navigace •

• Archiv blogu •

• Oblíbené stránky •

• Návštěvnost •

• Facebook •